13. Listopad

Mezinárodní den nevidomých

 

Žijí v absolutní tmě, nevidí západ slunce a v ulicích je můžeme potkat procházející se se svým psím společníkem a bílou holí. Každý si patrně v dětství zkoušel chodit se zavřenýma očima po místnosti, přitom je ale po chvíli, po pár nárazech, otevřel. Co když ale není možné oči znovu otevřít? Ačkoli část populace má menší či větší problémy se zrakem, přijít úplně o zrak je pro mnoho lidí naprosto něčím nepředstavitelným. Ztráta tohoto smyslu znamená naprostou změnu v životě a je proto nezbytné mít na paměti, že tito lidé mají své specifické potřeby a je potřeba je respektovat a s citem jim pomáhat. A právě nevidomým patří dnešní den. Ten byl zvolen na počest Valentina Haüy, prvního zakladatele školy pro nevidomé, který se dnes narodil. Jde vedle Louise Brailleho o jednu z významných osobností, kterým patří poděkování. Dnes je mnoho projektů, které se snaží nevidomým pomoci, jmenovat lze SvětluškuBílou pastelku, které pořádají sbírku. Je však potřeba si uvědomit, že nelze být lhostejný vůči potřebám nevidomých v každodenním životě.

Jsou světla, která nevidíme – Anthony Doerr

Román Anthony Doerra oceněný Pulitzerovou cenou se odehrává v krutých časech minulého století.

Kompozičně zajímavě vystavěný příběh vypráví osudy dvou mladých lidí, slepé dívky Marie-Laure a vědou nadšeného Wernera.Každý žije jinde, i přesto se jejich životy prolínají…

 

 

Slepota – José Saramago

Portugalský a již zesnulý autor José Saramago, mj. držitel Nobelovy ceny za literaturu, ve svém postapokalyptickém románu vypráví příběh o bílé slepotě, která postihne současnou společnost.

Co se stane, když lidé jsou pohlceni do bílé tmy? Samotná kniha je alegorií, kritikou konzumu a současné společnosti, která je zaslepena vůči okolí a důležitým problémům.